Kartouzský mlýn – Šafránkův

Tento mlýn je dalším po proudu Bobravy, hned za mlýnem Spáleným. Pokud se k němu chceme dostat, musíme poněkud odbočit z páteřní, modře značené, turistické cesty. Odbočka však stojí za to, protože se podíváme do krásného údolíčka, kterému dominují mlýnské budovy. Budovy jsou sice ve špatném stavebním stavu, avšak jejich architektura dobře odpovídá konci 19. století.

Jak plyne z označení na mapách „Kartouský mlýn“, vlastníkem mlýna byl kartuziánský klášter v Brně – Kartouzích, nynějším Králově Poli. Klášteru patřila i obec Střelice, mlýn se nacházel na jejím katastru. I v tomto mlýnu byli mlynáři nájemci a vlastníkovi platili stanovenou roční taxu. To platilo až do roku 1782, kdy císař Josef II. spoustu klášterů zrušil a jejich majetek prostřednictvím fondu měnil majitele.

Zmínka o tomto mlýnu se v archivních listinách objevuje v roce 1413, ale je pravděpodobné, že mlýn existoval už mnohem dříve, když ves Střelice daroval klášteru markrabě Jošt už v roce 1375 a nelze předpokládat, že by Střelice skoro 40 let neměly vlastní mlýn.

Mezi dávné mlynáře, vyhledané v matrikách, patří např. Matěj Pokorný (1643), Bartoloměj Chloupek (1677), Kilián Chloupek (1711), Jan Maleček (1736), rodina Černohorských – Ignác (1813), Martin (1822), Anton (1838), František Findejs (1861) a v roce 1866 mlýn kupuje pan Tomáš Šafránek ze Střelic. Jeho syn Tomáš ml. živnost převzal a po něm v roce 1928 další potomek František. V roce 1930 se ve mlýně mlelo naposledy a od toho data mlýn sloužil už jen jako zemědělská usedlost až do tragické smrti bývalého mlynáře Františka v roce 1982, kdy uhořel při požáru sena na louce.

Mlýn býval vybaven vodním kolem, které na spádu asi 4m mělo výkon asi 4 HP, což nebylo mnoho a mlýn se postupně dostal do ztrátového provozu, až svoji živnost mlynář v roce 1929 ukončil. Budovy bývalého mlýna jsou v současné době užívány k ubytování majitelů a okolní pozemky nadále slouží k drobné zemědělské výrobě.